Torst Katalog| Připravujeme| Distribuce| Fototorst (en)| Sudek Books (en)| O nás

Připravujeme

Josef Topol – Karel Hvížďala : Sezóny srdce

Dramatik Josef Topol (1935–2015) v knižním rozhovoru s novinářem Karlem Hvížďalou hovoří o svém dětství v Poříčí nad Sázavou, studiu v Benešově, práci v Divadle E. F. Buriana, o Otomaru Krejčovi a Národním divadle, vzniku Divadla za branou a všech svých divadelních hrách. Všímá si též svého vzácného přátelství s Jiřím Voskovcem, konce Divadla za branou, práce v dělnických profesích a nesnadného života na přelomu 70. a 80. let. Kniha přibližuje řadu významných českých herců i mnoha Topolových přátel (např. básníka Jiřího Kuběny či filosofa Josefa Šafaříka). Karel Hvížďala rozhovor doplnil mnoha unikátními dokumenty z Topolova archivu: dopisy jeho prarodičů a rodičů, Topolovými deníky z 50. a 70. let, jeho dopisy ženě Jiřině ze Spojených států v polovině 60. let a dobovými recenzemi a rozhovory. Vznikla tak unikátní vzpomínková koláž mimořádné ceny. Svazek je důležitým svědectvím o českém divadle a kulturním životě v období šedesáti let. Doprovozen je více než stovkou vzácných fotografií z Topolova rodinného archivu, z nichž většina je zde publikována poprvé.


Ladislav Klíma : Velký roman (Sebrané spisy IV)

Dotisk dlouho rozebraného prvního autentického vydání nejrozsáhlejšího beletristického díla filosofa Ladislava Klímy. Vychází ke 140. výročí jeho narození a 90. výročí úmrtí. Díky editorce Erice Abrams dostává česká veřejnost v rámci Klímových Sebraných spisů poprvé do rukou autentickou podobu Klímových textů. V nakladatelství Torst vyšly již čtyři svazky Klímových Sebraných spisů: Mea, Hominibus, Svět atd. a jako první právě Velký roman. Obrovská editorčina erudice umožňuje vysledovat v Klímově díle mnohé dosud netušené souvislosti. Strhující četba rozsáhlého Velkého romanu zaujme všechny zájemce o dílo jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů. Velký roman, psaný v letech 1907–1914 současně s objevem Deoessence i s prvními radikálně jí odporujícími útoky hmotné bídy na filosofa, ukazuje jasně, že nejde pouze o brakový výstřelek nebo o levobočka Klímova psaní, nýbrž o v pravém slova smyslu stvoření světa, jemuž autor zůstane věren až do konce své vezdejší pouti. Poznámkový aparát osvětluje zároveň rozpětí i srostlost této skvostné fikce – na pokračování do nekonečna – s ostatními dimenzemi myšlení a života „našeho prvního, předčasného myslitele absurdity“ (Jan Patočka).


Ivan M. Jirous: Magorova oáza

Svazkem Magorova oáza se uzavírá vydávání Spisů Ivana M. Jirouse v nakladatelství Torst. Svazek obsahuje časopisecky publikovaný cyklus Na Oáze, množství drobných roztroušených textů z let 1990–2011 a též všechny Jirousovy rozhovory z daného období. Doplněn je texty vzniklými před rokem 1990, které nebyly obsaženy ve výboru Magorův zápisník. Vznikl tak obsažný svazek, který umožňuje čtenářům číst spolu s pěti předchozími svazky Jirousovo dílo jako celek, jako jedno ze stěžejních děl poválečné české literatury. Knihu k vydání připravila Adéla Petruželková, která ji opatřila ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.


Václav Navrátil: Umění a metafyzika

V pozůstalosti významného českého filosofa Václava Navrátila (1904–1961, z jehož díla nakladatelství Torst již vydalo obsáhlý výbor O smutku, lásce a jiných věcech), autora pohybujícího se ve svých textech na pomezí filosofie, krásné literatury a teorie moderního umění, zůstala zásadní nevydaná práce s názvem Umění a metafyzika, napsaná ve čtyřicátých letech 20. století. K vydání ji připravil, dalšími dochovanými textovými fragmenty doplnil a zasvěceným edičním komentářem a doslovem opatřil historik a teoretik umění Kamil Nábělek. Jde o zcela mimořádný a v českém kontextu ojedinělý text na pomezí teorie umění a filosofie, který se ke čtenářům dostává vůbec poprvé více než sedmdesát let po svém vzniku.


Jiří Orten: Spisy VIII. Korespondence

Svazkem korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Svazek shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou. Jeho korespondenčními partnery byly významné osobnosti české literatury (František Halas, Ivan Blatný, Zdeněk Urbánek, Klement Bochořák, Jindřich Chalupecký a mnozí další), divadla, studentského života na prahu války, ale i členové jeho rodiny a jeho partnerka Věra Fingerová. Právě korespondence s Věrou Fingerovou, jejíž část přijatá dosud nebyla publikována, a korespondence Jiřího Ortena s jeho maminkou tvoří nejrozsáhlejší korespondenční soubory přítomného svazku. Na Ortenově korespondenci můžeme den po dni sledovat čtyři roky života mladého básníka a dozvědět se tak mnoho velmi podstatného i o vzniku jeho literárních textů. Edice je doprovozena komentáři a zevrubnou ediční poznámkou editorky Marie Havránkové a jmenným rejstříkem.


Josef Palivec: Listář 2

Svazek Listář 2 uzavírá vydávání čtyřsvazkových Spisů Josefa Palivce v nakladatelství Torst. Shrnuje v úplnosti básníkovu korespondenci s významnými osobnostmi české kultury. Ve svazku čtenář nalezne mimo jiné jeho korespondenci s F. X. Šaldou, Fráňou Šrámkem, Eduardem Bassem, Jiřím Mahenem, Janem Opolským, Josefem Horou, Konstantinem Bieblem, Vítězslavem Nezvalem, Jaroslavem Seifertem, Františkem Halasem, Vilémem Závadou, Vladimírem Holanem, Bedřichem Fučíkem, Janem Patočkou, Václavem Černým, Karlem Konrádem, Josefem Heydukem, Ivanem Jelínkem, Františkem Hrubínem, Kamilem Bednářem, Ivanem Divišem, Ladislavem Fikarem, ruským bohemistou Olegem Malevičem, Ivanem Wernischem či Miloslavem Topinkou. Svazek k vydání připravili Jiří Rambousek a Stanislava Fedrová. Doprovozen je rozsáhlým poznámkovým aparátem, doslovem a jmenným rejstříkem.


Milena Slavická: Ona

Milena Slavická se ve své třetí prozaické knize (po Povídkách jamrtálských a Hagiboru) rozhodla v sedmi povídkách pohlédnout na témata slavných románů mužských autorů s hlavními mužskými hrdiny jakoby z boku, pohledem vedlejších, „nevýznamných“ ženských postav. A tak tytéž problémy můžeme sledovat „neprivilegovanýma“ očima. Mohou se jevit v jiné velikosti, s jinou hloubkou, v jiném významu. Psaní Mileny Slavické je neobyčejně zralé. Zdroje svých povídek si vyhlédla v dílech významných prozaiků – Franze Kafky, Samuela Becketta, Henryho Millera, Milana Kundery, Thomase Bernharda, Torgnyho Lindgrena a Michela Houellebecqa. Její apokryfní texty přikládají k dílům zmiňovaných autorů další vrstvu a snaží se mimo jiné zjistit, jak dalece se může lišit ženský a mužský pohled na tutéž látku.


Jáchym Topol: Výstup Jižní věží

Básník a prozaik Jáchym Topol se v uplynulých třech desetiletích uplatňoval též na poli žurnalistiky. Jako redaktor je spojen s časopisy Jednou nohou / Revolver Revue, Sport, Informační servis a Respekt, později se několik let podílel na chodu kulturní rubriky Lidových novin. Coby reportér, recenzent, komentátor, glosátor a esejista přispíval i do mnoha dalších periodik. Kniha Výstup Jižní věží nabízí v chronologickém pořadí obraz různých poloh vývoje jeho novinářské práce. Odhaluje témata, která ho trvale přitahují a k nimž se opakovaně vracel, a mimo jiné tak rozkrývá zajímavé vazby mezi Topolovým rukopisem publicistickým a beletristickým. Výbor uspořádal Ivo Říha ve spolupráci s autorem. Součástí svazku je úplná bibliografie publicistických textů Jáchyma Topola.


Jan Vladislav: Eseje

Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor. Autor ovšem pokračoval v psaní i dále, jak o tom svědčí Zápisník 90–99, jenž je vedle čtvrtého dílu Tajného čtenáře a pěti esejistických Čítanek z let 1981–1989 součástí přítomného svazku. Tématem Vladislavových esejů jsou čeští i světoví autoři, často ti, které osobně poznal. Ve svých textech se zabývá evropskou literaturou mnoha staletí, ale i kulturou Orientu a autory americkými. Předmětem jeho zájmu jsou často i výtvarné umění, hudba, filosofie, neopomíná ani otázky společenské a politické. Svazek Eseje shrnuje všechny dosud tiskem nevydané soubory esejů, které si Jan Vladislav sám uspořádal.