Torst Katalog| Připravujeme| Distribuce| Fototorst (en)| Sudek Books (en)| O nás

Připravujeme

Ivan M. Jirous: Magorova oáza

Svazkem Magorova oáza se uzavírá vydávání Spisů Ivana M. Jirouse v nakladatelství Torst. Svazek obsahuje časopisecky publikovaný cyklus Na Oáze, množství drobných roztroušených textů z let 1990–2011 a též všechny Jirousovy rozhovory z daného období. Doplněn je texty vzniklými před rokem 1990, které nebyly obsaženy ve výboru Magorův zápisník. Vznikl tak obsažný svazek, který umožňuje čtenářům číst spolu s pěti předchozími svazky Jirousovo dílo jako celek, jako jedno ze stěžejních děl poválečné české literatury. Knihu k vydání připravila Adéla Petruželková, která ji opatřila ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.


Pavel Juráček: Deník III (1959–1974)

Třetí svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníky z let 1959–74, tedy z doby, kdy vznikly jeho filmy, k nimž nejen napsal scénář, ale které také režíroval: Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a Případ pro začínajícího kata (1969). Jsme zde svědky jeho dramatických životních a tvůrčích peripetií v kontextu společenských a politických událostí na konci padesátých a v šedesátých letech 20. století, které se staly podhoubím pro vznik jedinečných děl české filmové „nové vlny”. Hluboce osobní, literárně brilantní a až drásavé zápisy z těchto let vypovídají o Juráčkově zápasu s vlastním talentem, který nebyl schopen zvládat, stejně tak jako vztahy se spolužáky, kolegy a také ženami, a vyústil až v sebezničující způsob života. V deníkových zápisech nechybí fabulační mistrovství a v mnohých ani lehkost, humor, sebeironie a sarkasmus. Současné vydání je oproti vydání v NFA v roce 2003 rozšířené o další dokumenty z autorovy pozůstalosti (poznámky, úvahy, články z let 1962–66, zápisník z vojny, deník z Montrealu aj). Čtvrtý, poslední svazek deníků Pavla Juráčka bude obsahovat zápisy ze závěrečného období jeho života. Edici z autorových rukopisů k vydání připravila a svazek jmenným rejstříkem, rejstříkem filmů a ediční poznámkou opatřila Marie Kratochvílová.


Václav Navrátil: Umění a metafyzika

V pozůstalosti významného českého filosofa Václava Navrátila (1904–1961, z jehož díla nakladatelství Torst již vydalo obsáhlý výbor O smutku, lásce a jiných věcech), autora pohybujícího se ve svých textech na pomezí filosofie, krásné literatury a teorie moderního umění, zůstala zásadní nevydaná práce s názvem Umění a metafyzika, napsaná ve čtyřicátých letech 20. století. K vydání ji připravil, dalšími dochovanými textovými fragmenty doplnil a zasvěceným edičním komentářem a doslovem opatřil historik a teoretik umění Kamil Nábělek. Jde o zcela mimořádný a v českém kontextu ojedinělý text na pomezí teorie umění a filosofie, který se ke čtenářům dostává vůbec poprvé více než sedmdesát let po svém vzniku.


Jiří Orten: Spisy VIII. Korespondence

Svazkem korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Svazek shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou. Jeho korespondenčními partnery byly významné osobnosti české literatury (František Halas, Ivan Blatný, Zdeněk Urbánek, Klement Bochořák, Jindřich Chalupecký a mnozí další), divadla, studentského života na prahu války, ale i členové jeho rodiny a jeho partnerka Věra Fingerová. Právě korespondence s Věrou Fingerovou, jejíž část přijatá dosud nebyla publikována, a korespondence Jiřího Ortena s jeho maminkou tvoří nejrozsáhlejší korespondenční soubory přítomného svazku. Na Ortenově korespondenci můžeme den po dni sledovat čtyři roky života mladého básníka a dozvědět se tak mnoho velmi podstatného i o vzniku jeho literárních textů. Edice je doprovozena komentáři a zevrubnou ediční poznámkou editorky Marie Havránkové a jmenným rejstříkem.


Josef Palivec: Listář 2

Svazek Listář 2 uzavírá vydávání čtyřsvazkových Spisů Josefa Palivce v nakladatelství Torst. Shrnuje v úplnosti básníkovu korespondenci s významnými osobnostmi české kultury. Ve svazku čtenář nalezne mimo jiné jeho korespondenci s F. X. Šaldou, Fráňou Šrámkem, Eduardem Bassem, Jiřím Mahenem, Janem Opolským, Josefem Horou, Konstantinem Bieblem, Vítězslavem Nezvalem, Jaroslavem Seifertem, Františkem Halasem, Vilémem Závadou, Vladimírem Holanem, Bedřichem Fučíkem, Janem Patočkou, Václavem Černým, Karlem Konrádem, Josefem Heydukem, Ivanem Jelínkem, Františkem Hrubínem, Kamilem Bednářem, Ivanem Divišem, Ladislavem Fikarem, ruským bohemistou Olegem Malevičem, Ivanem Wernischem či Miloslavem Topinkou. Svazek k vydání připravili Jiří Rambousek a Stanislava Fedrová. Doprovozen je rozsáhlým poznámkovým aparátem, doslovem a jmenným rejstříkem.


Viktor Pivovarov: Zamilovaný agent

Kniha vzpomínek a úvah malíře Viktora Pivovarova Zamilovaný agent vyšla poprvé v Moskvě v roce 2001. V roce 2016 vyšla podruhé v rozšířeném vydání. V českém překladu vychází poprvé a je doplněna zvláštní kapitolou pro české čtenáře. V současnosti se připravuje rovněž anglické vydání knihy. Její první vydání vzbudilo velký zájem ruských čtenářů, po němž následovala řada významných výstav – například v Treťjakovské galerii, v Puškinském muzeu a v Muzeu současného umění v Moskvě. Zamilovaný agent originálním způsobem a čtivou formou spojuje autobiografii s analýzou vlastní tvorby. Viktor Pivovarov (* 1937) je jedna z hlavních osobností ruského neoficiálního umění, jeden ze zakladatelů moskevského konceptualismu a známý ilustrátor. Od roku 1982 žije a tvoří v Praze. Jeho díla se nacházejí ve významných světových sbírkách – například v Tate Gallery v Londýně, Centre Pompidou v Paříži, Treťjakovské galerii v Moskvě a Národní galerii v Praze.


Josef Topol: Sezóny srdce (Collage in adagio). Rozhovor Karla Hvížďaly

Dramatik Josef Topol (1935–2015) v knižním rozhovoru s novinářem Karlem Hvížďalou hovoří o svém dětství v Poříčí nad Sázavou, studiu v Benešově, práci v Divadle E. F. Buriana, o Otomaru Krejčovi a Národním divadle, vzniku Divadla za branou a všech svých divadelních hrách. Všímá si též svého vzácného přátelství s Jiřím Voskovcem, konce Divadla za branou, práce v dělnických profesích a nesnadného života na přelomu 70. a 80. let. Kniha přibližuje řadu významných českých herců i mnoha Topolových přátel (např. básníka Jiřího Kuběny či filosofa Josefa Šafaříka). Karel Hvížďala rozhovor doplnil mnoha unikátními dokumenty z Topolova archivu: dopisy jeho prarodičů a rodičů, Topolovými deníky z 50. a 70. let, jeho dopisy ženě Jiřině ze Spojených států v polovině 60. let a dobovými recenzemi a rozhovory. Vznikla tak unikátní vzpomínková koláž mimořádné ceny. Svazek je důležitým svědectvím o českém divadle a kulturním životě v období šedesáti let. Doprovozen je více než stovkou vzácných fotografií z Topolova rodinného archivu, z nichž většina je zde publikována poprvé.


Jan Vladislav: Eseje

Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor. Autor ovšem pokračoval v psaní i dále, jak o tom svědčí Zápisník 90–99, jenž je vedle čtvrtého dílu Tajného čtenáře a pěti esejistických Čítanek z let 1981–1989 součástí přítomného svazku. Tématem Vladislavových esejů jsou čeští i světoví autoři, často ti, které osobně poznal. Ve svých textech se zabývá evropskou literaturou mnoha staletí, ale i kulturou Orientu a autory americkými. Předmětem jeho zájmu jsou často i výtvarné umění, hudba, filosofie, neopomíná ani otázky společenské a politické. Svazek Eseje shrnuje všechny dosud tiskem nevydané soubory esejů, které si Jan Vladislav sám uspořádal.